Tento eshop využívá cookies. Používáním toho eshopu souhlasíte s jejich ukládáním.

Ondřej Semík background

Ondřej Semík (27 let)

Ondřej Semík

Trenér a majitel Barbell gymu v pražských Vršovicích,
instruktor vzpírání EPI (ELITE PERFORMANCE INSTITUTE),
člen powerlifterského oddílu Doplnejch, hrdý otec a silový coach RC Sparta Praha.
To vše a ještě více je Ondra Semík.

Dosavadní úspěchy
- 3. a 2. liga vzpírání
- Česká reprezentace - národní tým rugby do U21
- Účast na Mistrovství východních Čech v Powerliftingu 2018 (Doplnejch)
- Spartan Race Trifect
- 18 let Rugby za RC Sparta Praha
- Výhra po 18ti letech s RCS - Mistr Extraligy ČR v ragby 2017 (jako atletický a silový coach)
 

Jak dlouho už cvičíš? Jaké byly tvoje začátky?
Trénuji už od dětství, rodiče mě hodně podporovali. Jako malý (od 8 let) jsem hrál rugby, od 15ti do 21 let jsem byl za národní tým v České reprezentaci, což doteď považuji za svůj velký úspěch.
Ve čtrnácti jsem se poprvé dostal s tátou do posilovny a přibližně tak od 20 let trénuji. Takže klasicky prošel jsem si mnoha fázemi fitness od pumpičky přes gymnastiku, až po současnost, kdy se věnuji silovým sportům.
Vzpírání se věnuji už cca 5 let. Začínal jsem s Pavlou Kladivovou, která mě toho moc naučila a díky ní sem si ten sport zamiloval. Za to jí moc děkuji! Potom jsem trénoval pod Tomášem Kejikem a nyní pod Lu Gregorovou. Vzpíral jsem ve třetí i ve druhé lize a samozřejmě mám ambice účastnit se soutěží v silovém trojboji.

Jak říkáš, jsi členem Doplnejch powerlifterského týmu, zároveň vzpíráš ve druhé lize. Co je tedy tvůj hlavní obor?
No, máš pravdu, snažím se věnovat obojímu. Jsou to úplně dva jiné sporty s úplně jinými požadavky na přípravu, takže je to občas dost zajímavé (smích).
V zásadě považuji vzpírání za takový svatý grál silových sportů, je to technicky velmi náročný sport.

Co se ti na vzpírání líbí?
Především jednoduchost. Samozřejmě až pokud zvládáte techniku (smích). V podstatě vám stačí osa, kotouče a maximálně nějaké dobré boty.

Přemýšlel jsi o tom založit nějaký svůj vzpěračský oddíl?
Ta myšlenka tu byla. Nyní nastupuji za Barbell team Crossfit Commited. Ale potom, co jsem zjistil, kolik je s vlastním oddílem starostí, a to v podstatě zbytečných, rychle mě to přešlo.
Máme v plánu založení skupiny ve více lidech, kam by se atleti, kteří mají zájem o vzpírání, mohli uchýlit a společně trénovat. Je jedno, jestli budou z crossfitové komunity přímo vzpěrači, nebo z běžného fitka. Budou mít společný cíl a to je bude spojovat.

V jakém cviku se cítíš jako doma?
Dřep.

Jak přísný jsi trenér, na co se zaměřuješ u svých svěřenců?
Jsou dva druhy Ondry. Jeden, se kterým se teď bavíš, to je ten hodný (smích). Při tréninku pak přichází na řadu druhý Ondra (Ondra trenér) a ten už je hodně přísný.
Trénink není od toho, abychom si popovídali, jak bylo v práci, nebo kam plánuješ jet na dovolenou, ale od toho, aby se makalo. Na povídání bude čas potom. Chci dostat z lidí to nejlepší, a tak to také vypadá.

Ondřej Semík

Jaké používáš boty, oblečení, vybavení a proč?
Moje první boty byly Adidas Adipower, ještě ten červený model. Vzpomínám si, že jsem je nosil úplně všude, chodil jsem s nimi na jídlo, nákup... No, prostě nesundal jsem si je z nohy. Pak jsem se divil, že mě bolí třísla, kolena a netušil jsem z čeho to je (smích). Pak jsem teprve zjistil, že je to z toho neustálého chození ve vzpěračkách.
Teď nosím od vás Romaleos 2 a jsem s nimi maximálně spokojený. Asi bych si už jiné nekoupil.

Kdybys měl vybrat tři vybavení, bez kterých se neobejdeš...
Osa, vzpěračky... to je asi všechno, nic víc nepotřebuješ.

Ty už máš rodinu, že? Často dáváš příspěvky se synem na fb.  Vím, že pro hodně kluků je těžké sloučit rodinný život, práci a tréninky, zvlášť pokud se jedná o závodní přípravu. Jak je to u tebe?
Musím říct, že začátky byly opravdu těžké.  Situace byla pro mě o to horší, že jsem spolu s gymem musel chodit i do práce (kuchař). Takže 20 hodin na na nohou, tréninky a to všechno. Abych všechno stíhal, musel jsem vstávat už ve 4 hodiny ráno. Což se samozřejmě přítelkyni moc nelíbilo. Takové tempo si zároveň vybíralo daň, takže jsem nejednou skončil na kapačkách.
V současnosti se už věnuji pouze gymu. Trávím tu opravdu hodně času, je to věc, která mě naplňuje a dělám ji rád. Víkendy si samozřejmě nechávám volné a věnuji se rodině.

Co bylo rozhodujícím faktorem, že jsi se rozhod jít cestou vlastního gymu a nepokračovat v úspěšné kariéře kuchaře.
Jako kuchař jsem dosáhl maxima. Pracoval jsem v La Degustation Boheme Burgeoise, což je u nás top. Pokud bych se chtěl dál rozvíjet, je logickou volbou, jít buď do vlastní restaurace nebo zahraničí. Zahraničí nepřicházelo v úvahu, jednak jsem tu měl přítelkyni a je pro mě nemyslitelné, že bych jí tu nechal. Musela by jet jedině se mnou. Nakonec o setrvání v ČR rozhodlo narození mého syna. No, a vzhledem k tomu, že zde cvičím už odmala a zázemí jsem tu už měl, tak vlastní gym byl jednoznačná volba.

Máš nebo připravuješ nějaký projekt do budoucna, na co se můžeme těšit?
Mám v plánu několik projektů. O jednom jsme už vlastně mluvili. Máme v plánu (ještě s dalšími lidmi) vytvořit nějaké to společenství, které by spojovalo lidi z oblasti vzpírání.

Dále mám v současnosti takový svůj projekt. Projekt má název Project X. Vlastně s mojí svěřenkyní Katarínou ("Mort"), ta začínala chodit přibližně před rokem a půl asi tak 1x týdně, stravu moc neřešila. Takže výsledky žádná sláva.  A vlastně jednou byla na závodech v silovém trojboji, kde jsem soutěžil a zaujalo jí to. Takže jsem vymyslel z ničeho nic projekt, že když se jí to líbí, tak jí dostanu za rok na závody v powerliftingu. Takže jsme byli minulý týden koupit v prodejně Workout nové boty adidas powerlift 3.1, aby už nemohla cuknout (smích) a brala to vážně. Zároveň tuto cestu mapujeme na našem instagramovém profilu. Postupně se začínají přidávat i další holky, takže to nakonec bude docela i velké.


WORKOUT.EU