Zpět na výpis novinek

Rozhovor s Martinem Feiferlíkem

Ahoj Martine, já tě vítám a na začátek bych se tě chtěl zeptat, jak ses dostal ke CrossFitu?
Čauky, já vás tady taky vítám. Ke CrossFitu jsem se dostal po ukončení cyklistický kariéry. Opravdu jsem nevěděl, co a jak dál povedu protože jsem si dokončoval vysokou školu. Právnickou univerzitu v Brně. Nevěděl jsem ale, jestli se tím budu dál zabývat protože celý život funguju jako sportovec.
Takže v roce 2013 jsem narazil na kamaráda jménem Vláďa Brzokoupil ,který mě dotáhl poprvé do crossfitovýhogymu a bylo vtipný to, že jsem se tam zařadil do nějaký crew, kde mi dali první workout a říkali, „ten je dobrej, ten má silný nohy.”
Povahově jsem člověk, kterej rád závodí, kterej se rád seberealizuje a posouvá, takže mě to samozřejmě hned chytlo a tímhle způsobem jsem přišel ke CrossFitu.
Strašně se mi líbilo, že je to všestranný, že se tím dá získávat všeobecná kondice, která je využitelná i v normálním životě.

A jaký sport si teda dělal před CrossFitem?
Dělal jsem klasickou cyklistiku, které jsem se věnoval od 6 let. Začínal jsem na BMX, dřív to bylo hodně populární a i v týhle době jsem závodil. Taťka mě vedl nějakým způsobem, abych se tomu věnoval na plno. Účastnil jsem se i mistrovství Evropy a mistrovství světa. Mám i placku z ME 2. a 3. Místo.
Ve 12 letech jsem se rozhodl přejít do klasický cyklistiky. Mým velkým kamarádem byl Zdenda Štybar, takže jsme na tom začali nějakým způsobem pracovat, abych naplno mohl využívat svůj talent v rámci koordinace šlapání a celkový technice šlapání.

A měl jsi od začátku cíl se dostat na olympiádu?
Právě to byly ty první myšlenky v těch 14-15 letech, když jsem viděl, že mi to jde, začal jsem zajíždět český rekordy, dostal se nějak do tý reprezentace a viděl jsem před sebou olympijský kruhy.
Ve výsledku to dopadlo tak, že jsem v 18ti přijel na MČR, kde jsem měl zhruba 4 měsíční pauzu, protože jsem si přihodil úraz, takže jsme si řekli s trenérem, že necháme silniční cyklistiku a zaměříme se na tu dráhovou.
Takže jsme si odpočali, trénoval jsem asi posledních 20 dnů, Přijel jsem na MČR v Brně, kde jsem právě se zadařily všechny možný disciplíny, který se dali. Bylo vtipný, že mi vyšly i ty vytrvalostní, protože ve výsledku geneticky jsem sprinter na práci do 20-30 vteřin. Takže se to povedlo a přijali mě do český reprezentace a začal jsem jezdit za Duklu v Brně a začal jsem k tomu i studovat něco, abych tam nemusel moc chodit.
Mým snem bylo ale do budoucna věnovat se sportovní medicíně nebo něčemu takovému, ale práva byly něco, kam jsem nemusel chodit a daly se dělat zápočty.
Ve výsledku mám právnický vzdělání, ale to mě nebaví, takže jsem skončil ve vedení gymu.

Brno mě ale hodně naučilo protože jsem tam fungoval od 17 po dobu 5ti let sám.

V roce 2012 jsem byl zařazen do nominace na LOH v Londýně 2012, ale bohužel měsíc před Olympiádou jsem měl úraz, takže to nevyšlo. Po tomhle kolapsu jsem mohl závodit dál, ale rozhodl jsem se, že to pro mě není perspektivní. Hodně se mi to i znechutilo, protože jsem tomu obětoval úplně všechno od 16ti let. Školu, rodinu. Jsem na jedný stránce černá ovce doma, protože jsem nešel na medicínu.
Takže jsem moc nevěděl, co dál, protože školu, kterou jsem dostudoval, jsem zkusil sednout do kanceláře, ale vydržel jsem tam 3 měsíce, protože to nebylo nic pro mě.
Celý život jsem se pohyboval a byl jsem aktivní, takže jsem chtěl zůstat ve sportu.

Takže CrossFit byl něco jako záchrana?
Pro mě je CrossFit životní styl, takže to byla taková záchrana, která mi dávala směr, jak a kam dál.
Půl roku po tom, co se mi stalo to zranění na kole jsem nevěděl, co dělat a byl jsem totálně out a snažil jsem se hledat.
Takže díky CrossFitu a tomu kamarádovi v Brně jsem se rozhodl, že udělám sůvj vlastní tréninkový program, který se jmenuje GetUpCardio, který funguje od roku 2013 a momentálně jsem to dotáhl tak daleko, že vlastním svůj vlastní gym – GetUpGym, takže novinka pro všechny, že v Plzni bude další licencovaný CrossfitovanýGym tenhle rok.

Měl si od začátku ambice závodit?
Řeknu to takhle. Vláďa řekl, zkus si tenhle trénink, pak Hmm, seš silnej, hele, my tě dáme do týmu a pojedeš závodit.
Takže moje zkušenost asi po 2 trénincích jsem jel myslím do Liberce k Radkovi Hadrovskýmu na závody v týmech a hned jsem byl vložen do vody a začal jsem závodit.

A jak jsi tam dopadl?
Bylo to šíleně těžký. Všechny věci jsem zkoumal na Youtubech, protože ještě dřív nebyly programingy. V tom roce 2013 se tomu tady věnovali tak 3-4 lidi. Nikdo mi to nevedl a nedával strukturu, jak trénovat, nebo jak se naučit správnou techniku.
Ale protože to bylo v týmech, tak byl udělanejkruháč na 3 kola 12 minutovej EMOM styl, takže v první minutě maximální počet toes to bar, já v životě nevěděl, co to je, takže jsem házel špičky k hrazdě, pak kopaný HSPU, takže to jsem udělal asi jen jedno a podobný věci. Pistole tam byly a kettlebellsnatche. Bylo to fakt hodně vtipný, ale zároveň to bylo takový kopnutí.
Líbilo se mi, že se dá zlepšovat, že je tam spousta skillsu, výkonnostních záležitostí, na kterých se dá zlepšovat a rozvíjet. Tak jsem si říkal, že je to supr do života a že se mi to hodí i do mého businessu.

Začal jsem se v tom vzdělávat a posouvat. Tím, že jsem měl kontakty ze zahraničí, tak jsem získával různý kvalifikace, né jen z CrossFitu a začal to prosazovat i do jednotlivých sportů. CrossFit beru jako všeobecnou přípravu jak pro mládež, tak i pro jiné druhy sportů.
Hlavním cílem v CrossFitu je pro mě ta možnost seberealizace v rámci tréninkových metod, možností a jakým způsobem stavět plány pro jednotlivé druhy sportů.

Kdy přišla první myšlenka o Games?
Měl jsem jeden rok, kdy jsem říkal, že zkusím zazávodit venku. Přes kvalifikace jsem se dostával na FrenchThrowdown, což jsou velký závody. To se mi strašně líbilo a bavilo mě tam závodit.
Tam jsem narazil na bývalého trenéra Zacka George, protože v CrossFitu se začala řešit genetika, somatotyp, takže jsem moc nevěřil tomu, že je reálný dostat se na CrossFit Games, takže jsem to bral nejřívforfun, nehrotit to a občas si zazávodit a nečekal jsem žádný velký výsledky, ale když jsem viděl toho mého budoucího trenéra Zacka a koukal jsem, jakým způsobem funguje na té gymnastice, tak jsem ho oslovil, jestli bychom spolu nemohli spolupracovat.
On říkal že Ok, že budeme spolupracovat spolu a dáme to dohromady. Takže mi začal psát tréninkový plány, líbilo se mi na tom, že jsme spolupracovali i v rámci tréninku, on mi i kontroloval videa. Ty workouty jsou abnormálně těžký, na normální věci je to spíš hodně za hranicí možností, člověk si tam hrabe 2-3 týdně na dno.

Takže třeba i zvracíš?
Přesně tak, dostávám se do stavu, že zvracím. Já jsem na to byl zvyklý i z tý dráhový cyklistiky.
Já si myslím, že lidi, kteří chtějí závodit, by se měli naučit ten stav, kdy vůbec sami sebe nevnímají a jsou vypnutí na ten workout.  Samozřejmě na tomhle systému nejde trénovat, ale je potřeba naučit palici na to, že pokud jde o něco, tak aby se dokázali do toho stavu dostat.
Ale pokud myslíš to, že třeba 30 vteřin před koncem jede na takový hraně, že skončí úplně v kómatu, tak to se mi nestává.

Vím, že se tělo dostává do té doby, že se zakyselí na tolik, že zvrací, nebo se taky špatně najedl.
Ale pokud si tělo stanoví nějaký cíl v hlavě a ta hlava je motor, což prostě vím z vlastní zkušenosti, tak to funguje, že jde alloutworkout, skončí třeba půl hodiny, pak chvíli funguje, a pak jde zvracet.

Po jaké době jsi po takových stavech schopný fungovat?
Příkladem toho byl vlastně poslední WORKOUT V Openech, kde byl poslední rozstřelový workout.
Mezi mnou Davidem Čekanem a Jakubem Brychtou.
Bylo tam 40 RMU, 80cal na vesle a 120 wallballů, s tím, že jsem měl jasný cíl, že pokud se chci dostat na Games, tak se musím dostat pod 12 minut.
Zkusil jsem to na 2 pokusy. Ten první moc nevyšel, ten byl za nějakých 12:37.
V tom druhým jsem se dostal do toho stavu, že jsem jsemdobrej na vesle, takže jsem si nechal veslo na konec, takže jsem kombinoval jen wallbally a RMU, no a zůstalo mi na vesle asi 41 cal, který jsem zmáčknul pod 1:10.

Takže veslo je tvoje nejsilnější disciplína?
Veslo, kolo… všechny stroje, protože jsem velkej, silnej a mám docela velkou vytrvalost a přesouvám sám sebe, tak pro mě je to strašná výhoda v CrossFitu.
Silný disciplíny jsou pro mě teď Toes to bar, kompletní gymnastika, striktní HSPU.
Z těch slabších jsou to Overheadový pozice, na tom se určitě musí pracovat.

Jaké máš maximálky ve vzpírání?
Tak na CJ mám 175kg, trh 132kg a naohs 150kg.

Jaká čísla bys chtěl ideálně dávat?
Jde spíš o to, abych v jednotlivých fázích té sezóny dokázal mít pracovní váhu vyšší.
Takže já vlastně pracuju cíleně a stavím všechny věci na jeden vrchol nebo na dva. Né tzv. Mišmaše.
Takže mně by se líbilo nemít problém udělat OHS v každý fázi třeba se 145 kg, abych to měl jako jistou váhu.
V trhu mám teď 120 kg, a v tom mít tak 130 kg, což je teď všude ve světě takový standart.
Teď trénuju dvakrát denně s tím, že ráno chodím věci, který mi nejdou a beru to jako prioritu. Takže dýchám, angličáky, dvoj švihy a dlouhý těžký workouty spíš na kondici.
Kombinuju to hodně s gymnastickými prvky, velký objemy.
Příklad včerejšího tréninku – Ráno pětikol – 7 RMU, 20 Dumpbellsnatchu and 20 wallballů v 5ti kolech a zvládnout to za 10 minut.
Pak třeba 170 toes to barů  v rámci EMOMU, takže to vychází, že jdu 17 opakování do minuty v 10ti minutách. Začínal jsem upřímně na devítkách, ale říkám to furt, že pokud člověk chce a pracuje dlouhodobě, tak je to strašně moc znát.

Jak to bylo s Gamesama 2020?
Je to smůla no. Takovou otázku jsem dostal hodně krát, ale asi to tak nějak má být.
V roce 2020 se mi povedlo dostat na Games, beru to jako úspěch. Byl to tak nějak cíl poslední 3 roky se tam dostat protože udělali novej kvalifikační klíč přes národního šampiona, takže jsem se na to zaměřil. Vyzkoušel jsem si ale aspoň zazávodit v Miami na Wodapalooza, kde jsem tomu zase obětoval všechno protože jsem tam jel s tím, abych se nějakým způsobem naučil natimovat na závod protože tam jsme v jiným časovým pásmu. Takže jsem si tam chtěl udělat i nějaký tréninkový věci.
Pro jistotu jsem se dostal ještě na ten German Throwndown, kterej se počítal jako Sanctual, což znamená kvalifikační klíč a tutěch dvou závodů si vážím víc než těch Openů.

S jakým předstihem si musel jet do té Miami, aby si srovnal biorytmus?
Z cyklistiky jsem věděl, že buď to risknout na poslední 4 dny, to znamená, že když se závodí pátek, sobota a neděle, tak tam prostě přilítnu ve středu, protože nejhorší je 5. a 6. Den.
Já jsem tam přilétl ale 3 týdny před a srovnával jsem se 10-12 dnů. Cítil jsem se dobře až v ten týden závodu.

Jak tam ten závod probíhal?
Tam to probíhalo tak, že tam byla světová špička. S tím, že jsem tam startoval v kategorii, která se počítala od 20. do 40. místa protože ta kvalifikace obsahovala přes 7000 lidí a na tu samotnou Woodapaloouzu brali 10 lidí na pozvání a 10 lidí, kteří se dostali z těch 5000 lidí, což pro mě nebylo unreal, ale chtěl jsem se dostat do tý kategorie, což byly všechny stejný workouty, ale systém tam byl, že se počítali od 20. – 40 místa. Ale zazávodit si v Americe s těma top atletama, kteří v openech končí do TOP70 lidí byla pro mě obrovská zkušenost a ukázal jsem si, že to jde.
Musí si člověk věřit a musí se na tom pracovat.

Při jakém workoutu si šaháš na největší dno?
Třeba dneska tam byl AMREP, 24 Minut a udělat maximální počet opakování 20 cal na vesle a 20 angličáků, kolik kdo dá.
Dneska to bylo na hraně.
Já tyhle tréninky chodím 1-2x týdně, spíš jednou, ale prostě si snažím hrábnout na dno. Ale proto, že mezi sebou máme prestiž se Zackem Georgem. Každej má vymyšlený 2 workouty na každej týden a pak se porovnáváme.
Teď jak jsou gymy zavřený a jsem tam sám a je to takový blbý, takže nějaká motivace musí být.

A co tě teda teď motivuje k tréninku?
Ta motivace šla fakt jako dolů, ale protože to pro mě je životní styl a já pro sport udělám úplně všechno, tak tyhle tréninky jsou jediná věc, která mě udrží nad vodou. Protože timpádem, že mám nutkání jít cvičit, tak mě to udrží v režimu a mám nastavenou hlavu tak, že si vizualizuju ten trénink a nedělám to proto, abych byl nejlepší, ale protože mě to baví.

Takže je to pro tebe vlastně taková cesta, z které kdyby si sešel, tak nejsi schopný fungovat ani v životě?
Přesně tak, pro mě momentálně to je tak, že jsem v gymu od 8 do 6 hodin každý den, věnuji tomu veškerý svůj volný čas a ty tréninky si tam vložím dva denně, abych se udržel a abych trénoval a tím, že máme takový malý challenge, tak to mě motivuje k tomu, abych získával další zkušenosti a trénoval na max

Máš nějakou rutinu, kterou děláš každý den?
Mám, protože bez těch by to nešlo. Vstávám ve stejnou dobu, chodím spát ve stejný čas. Ráno, když vstanu, tak v 90% všech případů si beru sluchátka, snažím se uzavřít na prvních 30 minut s tím, že vstanu, vypiju zhruba 2 sklenice vody s citrónem a s himálajskou solí protože jsem hodně osvalenej a ta himalajská sůl předchází křečím a hrozně mi to pomáhá a kopne.
Pak zkontroluju svoje klienty cca půl hodiny.
Potom si lehnu na zem a představuju si, jak budu celý den dělat.
Snažím se každý den trénovat ve stejný čas.

Jak teď zvládáš vést gym?
No, moc to nejde, vláda nám moc nepomáhá, ale snažím se prostě zacílit na malý kousky, takže třeba momentálně se snažíme vylepšit design gymu, děláme fotky a takhle a stanovujeme si různý cíle.
Ale moc se to zvládat nedá, protože je zastavených několik firem, který nám měli dodávat určitý materiály a ta koordinace úplně nefunguje.

Kolik lidí se Vám vrátilo, když se v prosinci na 14 dní otevřely gymy?
Jelikož bylo před Vánocemi, tak se moc lidí nevrátilo.
Nebylo to třeba ani 20%. Byli to jen takový skalní, kteří chodili pravidelně cvičit, chtěli posílat programingy a zajímali se.

Máš do budoucna nějaké plány s gymem?
S CrossfFtem se tomu už teď chci věnovat spíš forfun a trénovat top atlety.
Ještě bych chtěl dojet 1-2 sezóny.
Spíš bych se chtěl seberealizovat ve vzdělávání trenérů a chtěl bych zkvalitnit vzdělávání trenérů v Český republice.
Ten gym je vlastně místo, kam za mnou budou moci lidi samovolně jezdit.
Stavím ten gym tak, aby se tam dalo pořádat závody, aby se tam dalo přednášet, aby tam byla vysoká kapacita, co se týče trenérských služeb a hlavní záběr chci do sportovní mládeže.

To je můj hlavní cíl vlastně co se týče toho gymu a co se týče vzdělávání trenérů.
Hlavní cíl je posunout celkově CrossFit v celý republice.
Ten CrossFit mi hodně dal a já bych ho chtěl prosadit i tady.
Loni jsem pořádal Bohemia Throwdown. Dal jsem do toho hrozně času a peněz. Dostalo se mi do toho dostat i spoustu atletů ze zahraničí, ale tím pádem, že se to přesunulo na letošní rok 2021 v červnu, tak Vás tímhle můžu pozvat.
Nebudeme snižovat kapacitu, ale spíš zvyšovat, protože i spousta závodníků ze zahraničí má o tenhle závod zájem.
Mám do budoucna v plánu dostat i CrossFit do škol.
Teď se mi podařilo projednat, že lidi z vysokých škol u nás budou v gymu dělat zápočty.
Hlavním záměrem je do tělocviku dostat nový prvky.
Ten tělocvik je úplně ideální pro tu mládež, protože ten CrossFit je všeobecná příprava.

Jaký cviky bys tam chtěl zařadit?
Tady jde spíš o to, ty děti nějakým způsobem motivovat protože ty děti třeba na základních školách tenhle všestranný pohyb, který je může zachránit v normálním životě, už bohužel nemají.
Ve výsledku sedí u počítače a v těch školách se spíš rodiče zastávají dětí, že nemusejí cvičit a podobně.
Takže zkusit nějakým způsobem to ukázat jako sport. Ukázat, že se v tom dá i nějakým způsobem soutěžit a motivovat je.

Jak bys chtěl ty děti motivovat k tomu, aby zrovna tenhle sport dělaly?
Hodně pro ty děti je motivace taková, že když budou fungovat ve skupině nebo týmových záležitostech, tak tenhle sport prosadit jako týmovou soutěž i třeba pro děti prvního stupně.
Protože ten CrossFit je fakt všestrannej, dá se vyskillovat natolik, že i ty těžký prvky můžou dělat vaše děti s lehčíma věcma nebo lehčí varianty.
Je to počitatelný, můžou to dělat mezi sebou a podobně.

Takže třeba udělat i něco jako udělal seriál RunCzech pro školy?
Štafetu nebo třeba ligu škol. Mohlo by se to prosadit a bylo by to skvělý zvýraznění CrossFitu.

A zatím je to jen v Plzni?
Zatím jo, začlenili jsme to do středních škol momentálně s tím, že vysoké školy k nám budou chodit dělat zápočty. Je to vlastně naše budoucnost, co se týče vzdělávání mládeže, tak aby viděli, jaký nový trendy a možnosti jsou. Protože všechny pedagogické vzdělání jsou výsledkem starých učebnic ze 70tých a 80 tých let, takže nějakým způsobem posunout tělocvik v Čechách.
Myslím si, že by to mohlo pomoct hodně.

Jak dlouho lidem třeba trvá, než se u tebe naučí Snatch nebo MuscleUpy?
Tyhle dva prvky jsou fakt nejtěžší, co se týče techniky na tenhle sport. Většinou to stavím na kvalitním ražení, takže spíš kvalitnější tréninky, který déle trvají jako tréninkový proces a člověk se u toho nezraní. Když přijde třeba člověk, který tohle nikdy nedělal, tak to může trvat klidně i třeba rok.
Jsou i lidi, kteří přijdou a naučí se to za 2 měsíce nebo kteří to rvou na sílu, ale ty skončí za 2-3 měsíce s bolavými rameny.
U musclů záleží, v jakým stavu přijde, jestli už někdy posiloval, jak je na tom s mobilitou, se silovou gymnastikou.
Třeba lidi ze street workoutu to dají za měsíc nebo dva.
Ale pokud přijde obyčejný člověk, který si chodí třeba jen zaběhat, tak je to klidně i třeba zase rok.
Dá se to naučit třeba i rychleji, ale fakt jde o to, aby to dělal technicky správně a nezranil se u toho a dělal to tak dobře, aby se každý rok posouval.
Dá se to vždycky dělat na sílu nebo s menším % té techniky na tu váhu, ale člověk se stejně vždycky bude muset vrátit k tomu základu, aby se pak posunul dál.

Máš nějakou radu pro lidi, jak být dobrý v CrossFitu?
Opravdu všem doporučuju to, že každej gym u nás v Čechách má kvalitního trenéra, který ho to naučí a všechno vysvětli. Takže ne jak já, že se to učit všechno z Youtube.
Hlavně nechtít všechno hned. Všechno má svoji cestu a čím déle to budete dělat pomalu, tím dál se dostanete.

Jaký máš ty osobně mindset?
Sport mi dal celkově hodně a naučil mě překonávat překážky a naučil mě zásadní věc, že pokud člověk cokoliv chce, tak to prostě jde a dá se k tomu dostat.
Někomu to půjde za týden, někomu za měsíc. Mně třeba to trvalo 3-4 roky.

Co se týče cyklistiky, tak za 5 let tvrdý práce to došlo k úspěchu, ale došlo to tam.
Nikdy jsem to nezabalil. Všechno jsem stavěl na tom, jak to je a šel postupně a snažil se vyhnout zraněním.
Výsledky přichází, pokud to děláte kvalitně, poctivě a dlouhodobě.
Dá se vyhrávat za rok, za dva, ale nebude tam ta životnost a ve výsledku Vás to může omezit v tom normálním životě, protože upřímně profesionální sport končí v 35 letech.
Je třeba si uvědomovat i kam chceme a zacílit se na to

Jaké máš cíle na tuhle sezónu?
Pro tuhle sezónu mám za cíl přežit. Ne, uvidíme, jakým způsobem se bude rozvíjet situace kolem covidu.
Teď udělali nový systém, jak se dostat na Games.
Pro mě teď ta kvalifikace není tak prioritní jako to dostavit gym, zase se vrátit do normálu, ale těžko říct, co tahle sezóna přinese.
Cílem je připravit si prostory a možnosti na to, trénovat dál a připravit si 2-3 atlety pod sebe a věnovat se rozvoji mládeže.

Takže Games už nejsou prioritní cíl?
Upřímně uvidíme. Já neříkám že ne, trénuju na to. Řekl jsem že to nevzdám , ale uvidíme jaký budou workouty. Ale přeci jenom ty openy jsou prioritní klíč, jak se dostat na games, ale bude tam záviset na spoustě aspektů.
Cíl tam je a nezabalím to, ale jestli to nevyjde, tak nebudu tak zklamanej, jako by se to stalo loni.

Ty si měl vlastně možnost vyzkoušet spoustu produktů od nás, tak třeba jaké mozolníky ti vyhovují nejvíc?
Tak protože jsem těžší atlet, co se týče CrossFitu a musím dělat gymnastický prvky, tak se mi za poslední dobu osvědčili hodně dvě značky. Victory Grips, který využívám na gymnastický věci na hrazdě a teď využívám ty Bear Komplex, se kterýma jsem hodně spokojenej. Mají dobrý úchop, netrhají mi ruce. Jsou rychlý na přehmatech, takže muscleupový věci.

A co třeba u obuvi?
To určitě jasný Metcony. S těma jsem hodně spokojenej. Ta poslední 6 za mě můžu doporučit všem.
Jsem těžkej a ta bota dostává hodně zápřah a ty 6ky jsou jedny z nejlepších bot, co jsem na sobě měl.
Jsou pevný, mají dobře zpevněný švy, dobře se s nima odráží. Pracují dobře i na krátkých bězích oproti těm předešlým.
Vzpěračky používám ve výjimečných situacích, ale musím říct, že Romaleos 4 jsou to nejlepší.

U opasků máš jaký nejoblíbenější?
Momentálně mám od Picsilu. Předtím jsem dlouho používal Rehband protože byl měkkej, takže se hodil na workouty, ale zase na těžký lifty to tolik nedrželo.

A co švihadla?
Těch jsem taky vyzkoušel spoustu, ale teď poslední 2-3 roky RX švihadlo a měním jenom lanka.
Je to pro mě nejjednodušší a nemusím tam nic řešit.
Jsou přesně nastavený na výšku člověka a dost mi vyhovují.
Dá se na nich uvolnit ruka, nekloužou a točí se dobře.

Všiml jsem si, že jedeš CBD. Jak moc ti to pomáhá?
Musím říct, že jsem vyzkoušel tři značky. To, co mám teď poslední tak je asi fakt nejlepší a můžu říct, že když jsem vysadil, tak jsem měl horší spánek.
Beru tu 20% koncentraci. Jedná se o pipetový systém a jedu 1-2 čajový lžičky.

Kolik toho za den sníš?
Snažím se sníst 3800 kalorií. Hodně dlouho jsem to řešil a je to potřeba. Pokud člověk hodně pálí a nechce se dostat do žádnýho deficitu, tak je to potřeba. Jedu dost robotický systém.
Ráno klasická snídaně jsou 4 vejce, avokádo, rajčata. K tomu si udělám mysli s mandlovým mlékem. Svačina většinou banán a protein, oběd rýže a kuřecí maso, to je pořád stejný. Druhá svačina 90% rýže a večeře většinou to, co přítelkyně udělá.
Suplementy jinak moc neřeším. Maximálně Omega 3.

Máš nějaký poslední slova na závěr?
Jenom se snažte teď nějakým způsobem udržet svůj stereotyp. Udržet to, jak jste žili dřív, kddyž jste nebyli dotčený covidem a zkuste pracovat dlouhodobě.

 

Rozhovor udělal Martin Pavliš - workout.eu

K poslechu je také na Spotify: https://open.spotify.com/episode/1UKp6L5xM5MgkbCQsp3Fti?si=OkvyZfCFRyiFxireChCbDg