Tento eshop využívá cookies. Používáním toho eshopu souhlasíte s jejich ukládáním.

Zdeněk Weig

Zdeněk Weig

Věk: 48. Certifikovaný CrossFit trenér level 2, majitel a trenér v CrossFit Praha, závodník a nadšenec pro CrossFit.

Osobně jsem se na tento rozhovor velmi těšil. Zdeněk Weig je velmi skromný a inspirativní člověk, který má obrovské zkušenosti a obrovské know-how. Existuje mnoho typů lidí. Jedni nemají ani motivaci změnit svůj život, druzí o tom zase jen dokola povídají, a pak jsou tu lidi. Lidi jako Zdeněk, kteří se pro něco rozhodnou a jdou si soustředěně za svým cílem a realizují jej. Zdeněk za svůj život vystřídal několik profesí, nebál se odjet sbírat zkušenosti do zahraničí. A po návratu to byl právě on, kdo se rozhodl přinést a propagovat v České republice CrossFit. A touto odvahou, silou osobnosti a mravními zásadami si získal můj respekt.

 
Zdeněk Weig

 
Ahoj Zdeňku, děkuji že jsi přijal mou nabídku na rozhovor. Mohl by jsi na úvod říct pár slov. Jak dlouho už cvičíš? Jaké byly tvoje začátky?
Začínal jsem s tenisem. Začal jsem ho hrát od osmi let, tenkrát jsem chodil na kurty do pražské Libně. Takže tenis byl na dlouhá léta můj hlavní sport.

Dosavadní úspěchy:
5. místo v CrossFit Open v Evropě ve své věkové kategorii
Opakovaně se umísťuje na  1. místě v crossfitových závodech České republiky ve své věkové kategorii
Trénink mnoha českých špičkových atletů a crossfiterů
Příprava České veslařské reprezentace

Jak jsi potom pokračoval?
Jak jsem pak pokračoval? Pak jsem pokračoval spíš v hospodách :-D (smích). Měl jsem to období okolo těch 18 let, kterým si projde asi každý. Neřešil jsem jídlo, sem tam občas jsem vyrazil na kolo, zahrál si fotbal, apod.
Zlom u mě nastal, až když jsem se odstěhoval do Spojených států amerických. Tam jsem začal mnohem víc jezdit na kole, začal jsem aktivně běhat a vlastně jsem se poprvé začal zajímat o nějaké to zvedání vah. Hodně tomu pomohlo, že jsem se dostal do kontaktu s hasiči.

..to zní zajímavě...
Tenkrát jsem začínal s prací v hasičárně, s prací pro stát Washington jako hasičský instruktor a velitel požární akademie. Časem jsem se seznámil se Skipem Chasem – požádal jsem ho, aby nám udělal na hasičské stanici přednášku o fyzické přípravě a o jídle. Tak jsem se v roce 2007 dostal ke CrossFitu.  Ještě v USA jsem si udělal certifikaci na trenéra level 1. V roce 2009 jsme se ženou rozhodli, že se vrátíme zpět do České republiky a založíme si CrossFitový gym.

Co se ti na CrossFitu líbí?
Všestrannost nebo jinak řečeno celkový mix přípravy. Kombinuje se zde zaměření na sílu, výbušnost, gymnastiku. Zároveň vám cvičení CrossFitu přináší určitou míru fyzičky. Jelikož WOD (Workout of the day) se většinou jede ve vysokém tempu a nasazení.

Nejoblíbenější cvik?
Kliky ve stojce.

První věc co tě napadne, když se řekne CrossFit?
Greg Glassman – jako duchovní otec CrossFitu je to jednoznačná volba.

Osobní vzor?
V určitém smyslu je to právě Greg Glassman, ale abychom neopakovali pořád jedno jméno dokola. Tak pak z atletů je to rozhodně Mika Salo a z oblasti trenérů je pro mě vzorem Ben Bergeron.

Jaké používáš boty, oblečení, vybavení a proč?
Pokud jde třeba o šortky, tam je mi to celkem jedno. Ale tričko musím mít rozhodně 100 % bavlnu, protože většina jiných materiálů mi nedělá dobře a mívám z nich vyrážky.
Bot jsem měl za svou kariéru opravdu hodně. Na začátku se samozřejmě začínalo u všeho možného, asi nejvíce frčely "conversky". Když přišly první Nano (od Reeboku), tak jsem je hned začal používat a vydržel jsem až do jejich 7. série (Reebok Nano 7). Z nich jsou pro mě asi nejlepší Nano 5, kvůli jejich zvýšené pohodlnosti.
Letos jsem poprvé vyzkoušel Metcon 4 od Nike a jsem jimi opravdu unešený.  Pro mě je na botách nejdůležitějším parametrem to, že jakmile je mám na noze, tak je nesmím vnímat. Jednoduše řečeno musí mi s chodidlem splývat v jedno. Teprve pak mohou dobře sloužit a mohu v nich přirozeně cvičit.  To si myslím, že u bot je naprosto zásadní!

Zdeněk Weig

Často se u lidí setkávám s názorem, že CrossFit obecně "tvrdne". Že se od gymnastiky, aerobních cvičení posouvá spíše do silovějších disciplín hodně blízko ke vzpírání nebo případně powerliftingu. Jak to vnímáš ty?
Od té doby, co jsem se seznámil s CrossFitem (rok 2007), žádný takový posun neregistruji. Když se podíváte zpětně na hry a další závody, vždycky tam bylo vzpírání nebo nějaké disciplíny z powerliftingu.  Je potřeba, vnímat fakt, že lidi se neustále zlepšují a závody jsou pak samozřejmě uzpůsobeny jejich zvyšujícím se možnostem a schopnostem.
Nesmíte se dívat jenom na CrossFit Games. Je třeba vnímat i další závody. CrossFit si stále zachovává svůj charakter.

Mluvil jsi o faktu, že se lidi neustále zlepšují. Jak jsi to myslel?
V CrossFitu byly vždycky těžké váhy, ale vypadaly jinak. Když jsem já začínal, tak ty těžký váhy byly 60 kg. Dnes... kdo neumí pracovat s takovou vahou, tak si ani "neškrtne". To, co bylo tehdy děláno s 60 kg, je dneska děláno se 100 kg. Co bylo dříve bráno jako silové cvičení, se dnes v podstatě stalo cvičením na fyzickou kondici.

Čím je to způsobené?
To má několik příčin.
Předně je nárůst těch vah dán vyspělostí atletů. CrossFit se stal velkým celosvětovým fenoménem a to samozřejmě spolu s širokou pozorností přivedlo do sportu peníze a sponzory. To umožnilo lidem specializovat se a zaměřovat se plně na cvičení. Dříve si lidé šli po práci zacvičit, odreagovat se, udělat něco pro sebe. Kdo chce dnes být v CF úspěšný, musí se tomu sportu věnovat na 100 %.
Dalším důležitým faktorem je programování. To aby bylo k něčemu, musí být neustále krok dopředu před atlety a tím je posouvat.
Všechno jde stále dopředu. Progres, který CrossFit zaznamenal za posledních pár let, je opravdu obrovský a je těžké soudit, kam až se dostane v budoucnosti. Upřímně doufám, že se zlepší kontrola na zakázané látky, ale to jak se bude CrossFit vyvíjet o sportovní stránce, bude hodně záležet na nás trenérech.

Už jsi to téma trochu nakousnul v předchozí otázce. Jak ty se díváš na využívání a problematiku zakázaných látek v CrossFitu?
Tady je jedna naprosto zásadní věc! CrossFit se prohlásil jako čistý sport. Já doufám že, když se sport (ať je to jakýkoliv sport) prohlásí za čistý, tak lidi, kteří v tom sportu soutěží, ho také čistým udržují. My jsme CrossFit prohlásili za čistý sport, tak by to také měl být čistý sport. Ostatní je prostě podvod!
Kontroly na doping v CrossFitu nejsou v současné době dostatečné, v České republice se s kontrolami vůbec nesetkáme. Na mezinárodní úrovni nějaké kontroly probíhají, ale těch náhodných kontrol není tolik, a pokud to porovnáme třeba se vzpíráním, tak máme co dohánět. Pozitivní je, že rok od roku se to zlepšuje, probíhá víc kontrol a jsou přesnější.

Čím dál častěji se setkávám u běžných lidí, ale i u vrcholových sportovců s tolerancí a takovým tím zlehčováním těchto zakázaných látek. Často slýchám věty typu: „jsou to látky tělu vlastní“, „záleží na dávce“, „je to přirozený další krok v progresu“ apod. Jak to vnímáš ty?
Jeden z mých nejlepších přátel ironicky říká: „ Omluva na to proč si „šňupnout“ kokain je ta, že je přírodní“. Ne, neměla by to být omluva! Slyšel jsem i názor: „Já beru tolik věcí a ostatní atleti/atletky jsou stejně lepší než já – to znamená, že i oni/ony musí brát“.
Myslím si, že je to hloupost. Doping by vůbec ve sportu neměl být a věřím tomu, že každá rozumná společnost se tomu snaží zabránit.
Pokud takové látky chci užívat, tak bych měl jít do sportu, kde je to povoleno, nebo lépe řečeno tolerováno nebo ignorováno, jako je třeba kulturistika nebo Strongman apod.
V žádném případě bych tyto praktiky neměl zavádět do sportu, který je čistý!

Zdeněk Weig

Z tvé pozice jako dlouholetého trenéra a velkého zastánce čistého sportu, vidíš nějaký posun ve společnosti ve vnímání dopingu?
V naší kultuře je popularita těchto věcí bohužel hodně velká. Nechápu to a nerozumím tomu. Je to vytvářeno především v poslední době popularizací těchto látek. Především na Youtube, Instagramu apod. můžeme vidět lidi, kteří otevřeně o braní anabolických steroidů mluví, obhajují to a dokonce dávají návody na aplikace.
Já sám jsem se dostal do konfliktu s Redbullem. Protože Redbull podporuje atleta, který prokazatelně dopoval. Mají proto samozřejmě svoje argumenty, které považuji za hloupé. Ten člověk dopoval. Dopoval ve sportu, který má být čistý. Ten člověk porušil pravidla, nehrál fair play k ostatním, podváděl a pošpinil ten sport. Takový člověk (sportovec) má být na druhé straně vyzdvihován a zviditelňován a podporován firmou a dáván za vzor ostatním?  To je naprosto nepřijatelné.

Dokonce mi bylo jednou řečeno, že abych nebyl naivní, že všichni v CrossFitu dopují a jen hloupí se u toho nechají chytit. Toto mi bylo řečeno zástupcem Redbullu! To je naprosto skandální a nepřijatelné a je nutné, se proti tomu rázně postavit!

Na druhé straně je spousta lidí, kteří proti tomuto fenoménu bojují. Snaží se upozorňovat organizátory závodů na problematické atlety apod. Zároveň spousta atletu nedělá pouze CrossFit, ale závodí i v jiných sportech, nejčastěji ve vzpírání. V takovýchto sportech už jsou náhodné kontroly běžné a časté, takže si tito atleti nedovolí brát zakázané látky.

Co bys vytknul současnému stylu stravování nebo lépe, co považuješ za největší nešvar atletů ve výživě (čeho si všímáš)?
ALKOHOL- je to asi největší nešvar u nás v České republice, se kterým se setkávám. Jestliže někdo pije alkohol 3x v týdnu, pak nemá cenu se vůbec bavit o jídle.
Druhou velkou chybou, kterou vidím jak na běžné populaci, ale i u vrcholných sportovců, je určitá neinformovanost. Jednak si lidi nevyhledávají informace, ale co je horší, když si je vyhledávají a věří článkům a informacím ze špatných zdrojů. Jsou to různé magazíny typu onadnes, proženy , fb fóra, apod. Lidé si často neuvědomují, že spousta těchto článků je sponzorovaná.
Například jsem se setkal se článkem, který tvrdil něco, o čem vím, že je to hloupost a odkazovali se tam na nějakou studii. Když jsem si jí pak vyhledal, zjistil jsem, že je z roku 1915 a už v roce 1932 ji jiná studie vyvrátila! A to je obrovský problém, tyhle informace se pak předávají z jednoho článku na druhý (tzv. se recyklují) a vzniká z toho spoustu mýtů a omylů.
Taky jsou na trhu časopisy, jako Muscle a Fitness, které přímo vydává výrobce doplňků. A studie zadává přímo tento výrobce. Tím samozřejmě nechci snižovat úroveň časopisů, ale je nutné takové věci brát na zřetel.

Slyšel jsem, že máš teď takový nový projekt a v jeho rámci trénuješ Českou veslařskou reprezentaci. Můžeš nám přiblížit, čemu se věnujete?
Ano, to jsi slyšel dobře.  V současné době připravujeme reprezentační výběr lehkých vah muži a do 23 let ženy. Ti k nám dochází a my se jim věnujeme z hlediska silové přípravy. Samozřejmě ten sportovně specifický trénink si zařizují sami, na to mají svoje vlastní specialisty. Naším úkolem je závodníky připravit ze silové stránky, zlepšit jim kondici, základní sílu, výbušnou sílu a dynamiku. Závodníci trénují 2-3 fáze denně 6 dní v týdnu. Teď jsme právě začali předolympijskou kvalifikační sezónu, takže ten program mají opravdu náročný.

A jak vám to jde?
Jsem velmi spokojený a spolupráci si nemůžu vynachválit. Spousta z nich si vylepšila osobní maxima na silových cvicích. Hodně se zaměřujeme na nohy, protože veslařský pohyb vychází právě z nohou. Takže dřepy jsou základ.
Jak jsem říkal, teď jsme začali kvalifikační sezónu na Olympijské hry, takže se uvidí, jak jsou na tom (smích) a jestli to někam vedlo.

 

Děkujeme Zdeňkovi za rozhovor. Chcete-li se s ním osobně setkat, najdete ho ve svém Gymu: www.crossfitpraha.com

O autorovi:
Ing. Jan Nohejl – Produktový specialista v oblasti CrossFit a vzpírání. Sportem žije celý život, začínal jako florbalista a přes bojová umění se dostal až k silové gymnastice. Silovým sportům se věnuje přes 5 let a díky tomu čerpá informace i z vlastních zkušeností.
Motto: „Success never comes to those who quit.“